Definice pojmu

Dlouhé století“ bylo do značné míry do značné míry dobou revolucí. Tento pojem se neomezil na politickou sféru, byť francouzská revoluce dala pojmu novou kvalitativní hodnotu. Dochází také k ekonomické revoluci a růstu obchodního liberalismu, stěžejní úlohu hrají také vědecká, průmyslová a zemědělská revoluce, kvalitu života rovněž mění masivní urbanizace, která zasáhla zvláště evropský prostor, a také medicínská revoluce, spojená s objevy Kocha, Pasteura a dalších.

Mezi těmito důležitými revolucemi devatenáctého století hraje nezanedbatelnou úlohu také revoluce demografická, nazývaná jinak demografická tranzice nebo demografický přechod, která velice významně ovlivnila běh dějin devatenáctého a dvacátého století na celém světě. Patří však mezi historiky k pojmům pohříchu spíše opomíjeným a to přesto, že její vliv na celkovou modernizaci světa je neoddiskutovatelný.

Na počátku teorie demografického přechodu stál prostý fakt, že zhruba od počátku 19.století zažívá velká část evropských říší prudký nárůst obyvatelstva a odpoutává se od stabilního, avšak pomalého růstu typického pro staletí předchozí. Sledování vývoje populací v průběhu „dlouhého století“ vedlo ke zjištění, že změny měr porodnosti a úmrtnosti jsou povahy do té doby nevídané. Vznikla základní teorie demografického přechodu. 

Demografický přechod definoval patrně nejsrozumitelněji český demograf Zdeněk Pavlík: „Demografickou revoluci je možno co nejstručněji charakterizovat jako převratnou a v celé historii lidstva ojedinělou přeměnu charakteru demografické reprodukce, která je ve svém výsledku nejzřetelněji patrná ve změnách v úrovni úmrtnosti, porodnosti a ve věkové struktuře jednotlivých populací.“[1] Stručněji se pak s problémem definice procesu vyrovnal anglický geograf Peter Haggett: „Demografický přechod může být vyjádřen jako sekvence změn v mírách porodnosti a úmrtnosti v průběhu času.“[2] Kvalitativní důsledky přechodu většiny evropských populací na nový demografický pak líčí Massimo Livi Bacci: „Přirozená dlouhověkost přestala být výsadou většiny a stala se osudem většiny; těhotenství, šestinedělí a kojení již nezabíralo tak neúprosně téměř veškeré reprodukční období života ženy; emigrace přestala být selektivním jevem, stala se masovou…“[3]

Všimněme si, že citované definice se vyhýbají definování hlubších dopadů a souvislostí spojených s působením sledovaného jevu na lidskou populaci. Skutečně vyčerpávající definice demografické tranzice není v literatuře dostupná. Jak si později všimneme, je demografický přechod jevem s tolika složkami, že se ani nelze divit.

Sledovaný demografický fenomén se zpravidla z důvodu větší přehlednosti rozděluje na několik fází, který ohraničují období relativně homogenního vývoje nebo prohlubování nastoupeného trendu[4]. V literatuře se tak můžeme setkat s modelem tří[5] (obr. 1), čtyř (obr. 2) i pětifázovým (obr. 3). Autor této práce se rozhodl pracovat s patrně nejklasičtějším modelem čtyřfázovým, který nejjasněji pracuje se změnami v hlavních demografických mírách.

Úkoly:

  1. Pokuste se chronologicky zařadit dobu počátku průmyslové a vědecké revoluce spolu s urbanizací. Které země zažily jejich vliv jako první? Kdy tyto jevy dorazily na území dnešní České republiky?

  2. Pokuste se odhadnout vztah mezi demografickou a průmyslovou revolucí. Šlo o vztah jednostranný? Jak mohla demografická revoluce ovlivnit průmyslový rozvoj?

  3. Podle obrázku 2 interpretujte základní fáze demografického přechodu. V jaké fázi demografického přechodu se v současné době vyskytuje Česká republika?

Přílohy:

Obr. 1: Třífázový model demografického přechodu. 

Zdroj: http://virtual.parkland.edu/jdmeyer/soc102.13.htm ¨

 

Obr. 2: Čtyřfázový model teorie demografického přechodu.

Zdroj: http://www2.volstate.edu/kbell/Figures/DTMode6.gif

 

Obr. 3: Pětifázový model demografického přechodu. Samotný cyklus změn v měrách porodnosti a úmrtnosti definuje ve třech krocích.

Zdroj: http://de.wikipedia.org/wiki/Bild:Demo_trans_2_de.png

 

Linky pro první seznámení s komplexním tématem demografického přechodu: 

Teorie pro všechny. První a druhý demografický přechod.

Demographic Transition (anglicky)

Demografischer Übergang (německy)

Navigace:

Na úvodní stranu

Předchozí kapitola: Úvod

Následující kapitola: První fáze demografického přechodu

 



[1] Pavlík, Zdeněk – Rychtaříková, Jitka – Alena Šubrtová: Základy demografie. Praha 1986, str.510.

[2] Haggett, Peter: Geography. A Global Synthesis. London 2001, str. 192                                     

[3] Livi – Bacci, Massimo: Populace v evropské historii. Praha 2003, str. 154

[4] Například fáze, ve které se nepřerušovaně snižuje úmrtnost.

[5] S tímto modelem pracují autoři prvních teorií demografického přechodu jako Landry nebo Thompson.