Demografické krize

Zatímco v teoriích historické demografického vývoje se předpokládá, že porodnost se pomocí výše zmíněných mechanismů pohybovala na relativně stabilní úrovni, velké oscilace můžeme sledovat u měr úmrtnosti. Jsou způsobeny řadou faktorů, z nichž hlavní roli hraje značná epidemiologická úmrtnost na nemoci jako mor, skvrnitý tyfus, dyzentérie, neštovice, sweating sickness[1] atd. Podobně důležitá je i politická nestabilita spojená s válečnými kampaněmi, které se vybíraly rovněž značné množství obětí. Nešlo však o oběti přímého, ale spíše nepřímého charakteru, neboť průchod vojsk způsoboval zásobovací krize, snížení lidské imunity a tím pádem i zvýšení počtu nemocí. Třetím velkým hráčem na poli úmrtnosti je již výše zmíněná nestabilita zásobovací situace spojená v neúrodných letech s více či méně těžkými hladomory. Ty navíc vedle zvýšené úmrtnosti vedly také ke snížení porodnosti: podle výzkumů Rosy E. Fischerové způsobuje ztráta tuku u žen několikaměsíční sterilitu[2].

Demografický vývoj v té době lze tedy zjednodušeně rekonstruovat tak, že v dobách klidu se počet obyvatel jakéhokoliv území zvyšoval, byť nikterak drastickým tempem. V dobách války, epidemií nebo hladomorů se pak tento přebytek kompenzoval zvýšenou úmrtností. Některá období s sebou nesla tak špatné demografické charakteristiky, že si vysloužila nelichotivý titul léta demografická krize. Ta je Pavlíkem definována jako „…období ve vývoji populace, kdy (po dobu nejméně tří měsíců) prudce stoupne počet úmrtí, a to minimálně na dvojnásobek měsíčního nebo ročního průměru, sníží se počet sňatků a početí, v období po 9 měsících též i porodů.[3]

Naprosto zásadní demografickou krizí byla například první léta řádění moru v Evropě. Nemoc zanechávala celé oblasti vylidněné a rapidně srazila počet obyvatel mnoha států, zvláště pokud se druhá morová vlna vyskytla v regionu krátce po první. To se stalo například v Anglii, která se sotva vzpamatovala z první morové epidemie: „Mor…vypukl již v příštím roce se stejnou silou znovu a zmenšil populaci království ze čtyř milionů asi na dva a půl milionu lidí.“ [4]

Podobně katastrofální situaci zavinil sám člověk třicetiletou válkou, po níž zůstaly z četných oblastí střední Evropy, včetně některých území Čech. jen velmi řídce osídlené regiony a města.

Jestliže jsme věnovali prostor demografickým krizím způsobeným epidemií a válkou, musíme se zmínit také o hladomoru. České země jím byly naposledy výrazně zasaženy v letech 1771 – 1772, kdy se dvě předchozí roky v důsledku studeného počasí neurodilo. Následná zásobovací krize přinesla zvýšení úmrtnosti až na zhruba pětinásobek hodnot z předchozích let[5] a vedla ke snížení počtu obyvatel Čech o více než 400 000 osob; na Moravě ubylo cca 50 000 osob a ve Slezsku asi 25 000 obyvatel[6].

Je možná až s podivem, že lidstvo dokázalo všechny tyto peripetie překonat a přitom se udržet stoupající trend svého početního vývoje. Zhruba od poloviny osmnáctého století však trend stavu populace v evropských zemích začíná stoupat a nejvyspělejší země vstupují do druhé fáze demografického přechodu a nové epochy své demografické historie.

Úkoly:

  1. Pokuste se najít co nejvíce informací o vámi vybrané epidemii na evropském kontinentu. Jaké byly její demografické důsledky?

  2. Které doby v 19. nebo 20.století nesou charakteristiky demografické krize? Jaké byly přičiny těchto událostí?

  3. Které epidemie podle vašeho názoru ovlivňovaly populaci v 19.století nejvíce? Pokuste se svůj odhad zdůvodnit.

Přílohy:

Obr. 1: Oblíbeným tématem umělců byla beznaděj spojená s rozšířením moru.

Zdroj: http://www.pbs.org/wgbh/nova/bioterror/agen_plague.html



Obr. 2: Přestože lidé neznali podstatu šíření moru, některé jejich ochranné pomůcky měly svůj smysl.

Zdroj: http://www.themiddleages.net/plague.html

 

Obr. 3: Ztráty populace na hlavních bojištích třicetileté války aneb příklad politické krize s katastrofálními následky.

Zdroj: http://wps.ablongman.com/wps/media/objects/262/268312/art/figures/KISH312.jpg



Obr. 4: Irský hladomor vedl v polovině 19.století k obrovskému vylidnění ostrova. Na snímku uprchlíci do USA:

Zdroj: http://www.gseis.ucla.edu/courses/ed311/kafai/Team%204/immigration

 

Linky:

Mor a jeho důsledky v Evropě (česky)

Morová historie (anglicky)

Medicínská podstata moru a jeho šíření (anglicky)

O nemoci sweating sickness (anglicky)

Důsledky třicetileté války v mikroregionálním měřítku – obec Pěnčín (česky)

Důsledky třicetileté války v Evropě (anglicky)

Některé hladomory v evropské historii (anglicky)

Irský hladomor (anglicky)

Navigace:

Zpět na úvodní stranu

Předchozí kapitola: Teorie tzv. Hajnalovy linie

Následující kapitola: Populační vývoj světa během první fáze demografického přechodu  

 



[1] Možno přeložit jako potivá nemoc; jde o blíže neznámou chorobu s velmi rychlým průběhem a vysokou mírou úmrtnosti, která se vyskytovala hlavně v Anglii v letech 1485 – 1551 a poté z neznámých příčin vymizela.

[2] Blíže viz.  Maur, Eduard: Konec „demografického středověku“ Evropy. In: Horská, Pavla – Kučera, Milan – Maur, Eduard – Stloukal Milan: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990, s.271.

[3] Kalibová, Květa – Pavlík, Zdeněk – Vodáková, Alena: Demografie (nejen) pro demografy. Praha 1998, s.79

[4] Maurois, André: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 137. Studií zabývající se morem je velké množství, demografickými dopady epidemie se zabývá např. Livi – Bacci, Massimo: Populace v evropské historii. Praha 2003, s.87 – 104.

[5] Fialová, Ludmila: Století demografické statistiky. In: Fialová, Ludmila – Horská, Pavla – Kučera, Milan – Maur, Eduard: Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha 1998, s. 177.

[6] Český statistický úřad: Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754 – 1918. Díl I. 1754 – 1865. Praha 1978, s.52.