Malthus a jeho populační teorie

Populace, které se nachází v prvním stádiu demografického přechodu označujeme rovněž jako malthusiánské. Není tomu tak náhodou, ale jsou pojmenovány po britském politickém ekonomovi a vystudovaném pastorovi Thomasi Robertu Malthusovi (obr. 1). Tento muž, který dobře zapadá do řady vynikajících anglických ekonomů stylu Adama Smithe nebo Davida Ricarda, žil v letech 1766 – 1834. Jeho význam pro demografii a speciálně pro první a druhou fázi demografického přechodu leží v autorství knihy, která vyšla v roce 1798 pod sáhodlouhým názvem „Esej o principu populace a o tom, jak ovlivňuje budoucí zlepšení společnosti; s poznámkami ke spekulacím pana Godwina, pana Condorceta[1] a jiných autorů“.  

Malthusovy teze o tehdejší populaci lze shrnout do několika postulátů. „Pro život člověka je nezbytná potrava. A potom: Milostný vztah mezi dvěma pohlavími je nutný, což zůstane, přibližně na stejné úrovni, zachováno i v budoucnu.[2] Tímto si Malthus připravil živnou půdu pro následující tvrzení: „Populace, je-li nekontrolovaná, narůstá geometrickou řadou. Potraviny rostou jen matematickou řadou…Zákon přírody, jenž produkuje jídlo nutné k obživě člověka, ale rovněž určuje,že účinky těchto dvou nestejných sil – růst populace i růst potravinových zdrojů – musí být udržovány v rovnováze.[3]A konečně poslední hojně citovaný výrok, kterým Malthus navrhuje, jak se vypořádat s budoucností: „…(Opatření) v sobě zahrnuje účinnou a trvalou kontrolu množství populace v souladu s obtížemi, které nastávají při získávání potravy.[4]

Jinými slovy, Thomas Robert Malthus definuje problém světové civilizace tak, že stále rychlejší absolutní růst populace nekoresponduje s pomalou mírou růstu potravinových a jiných zdrojů lidstva. Britský ekonom tvrdil, že musí nastat okamžik, který nazvěme bodem krize (obr. 2), kdy lidstvu přestanou stačit potraviny. O ty pak vypuknou války, které dramaticky sníží počet obyvatel a umožní další fungování systému do doby, než znovu dojde k dosažení bodu krize. Právě popis a definice takto nekontrolovaně se množících populací v prvním stadiu demografického přechodu, jim dal jméno britského ekonoma.

Je zajímavé, že Malthus při formulaci svých myšlenek patrně vycházel z empirických dat zkoumajících nárůst populace ve Spojených státech[5], která se prudce rozvíjela díky velmi početné imigraci z Evropy a také díky posunutí věkové hranice vstupu do manželství na mnohem nižší úroveň ve srovnání s Evropou. Tvořily tak dosti extrémní případ dočasně prudce expandující populace žijící ve velmi příznivých podmínkách. Malthuse vyděsilo, když si spočítal, že populace USA se může zdvojnásobit za pouhých 25 let a na základě této úvahy sepsal svoji esej. Jako protilék vůči nekontrolovatelnému růstu populace Malthus navrhoval sexuální zdrženlivost; jako pastor by určitě antikoncepci nedoporučil.

Jak se nakonec ukázalo, Malthus se mýlil. Už někteří jeho současníci tvrdili, že populační tlak může být problémem v některých místech, ale bude překonán pokrokem, což se skutečně stalo v průběhu 19.století v Evropě a děje se tak dodnes po celém světě. Myšlenka převzatá i dalšími demografy, totiž že „omezený svět může podporovat jen omezenou populaci; tudíž populační přírůstek se nakonec musí rovnat nule[6] se sám vyvrátil již během několika desetiletí následujících po sepsání eseje. Malthusovy názory se v této době ocitly pod palbou silné kritiky, mimo jiné od marxistů, kteří neviděli jako příčinu chudoby populační růst, ale kapitalismus. Autor Eseje si rovněž nezískal kladné body prohlášením, že chudí lidé jsou prakticky zbyteční.

Přes jistá negativa jeho myšlenek byl přínos anglického myslitele pro demografii značný. Odhalil západoevropský systém plodnosti založený na odložení vstupu do manželství. Také jeho prognóza o tom, že větší bohatství nepovede k dramatickému růstu populace, ale k navýšení komfortu, se ukázala jako správná. Rovněž myšlenka kontroly porodnosti našla uplatnění, avšak až sto let po sepsání Eseje, v době fungování třetí fáze demografického přechodu. Malthus rovněž správně pozoroval vztah mezi venkovem a městem v oblasti dodávky pracovních sil. Přes všechny tyto správné postřehy ho však nejvíce proslavil výrok o geometrickém růstu populací a aritmetickém růstu zdrojů, který se neukázal jako pravdivý.

Přílohy:

Obr. 1: Thomas Robert Malthus (1766 – 1834), jeden ze zakladatelů demografie.

Zdroj: http://www.nndb.com/people/250/000024178/

 

Obr. 2: Malthusova teorie zdrojů. Populace roste geometrickou řadou, proto musí v jistém bodě převýšit množství zdrojů, které roste řadou aritmetickou.

Linky:

Stručný životopis T.R. Malthuse (anglicky)

Malthusiánství a jeho vliv (anglicky)

Esej o principu populace – fulltext (anglicky)

Navigace:

Zpět na úvodní stranu

Předchozí kapitola: Populační vývoj světa a území dnešní České republiky během první fáze demografického přechodu

Následující kapitola: Druhá fáze demografického přechodu a tranzice úmrtnosti.  

 


[1] O práci Condorceta viz. Koyre, Alexandre: Condorcet. In: Journal of the History od Ideas, ročník 9, číslo 2, s. 131 – 152.  

[2] Malthus, Thomas Robert: Esej o principu populace. Brno 2002, s.11.

[3] Tamtéž, s.12

[4] Tamtéž

[5] Winch, Donald: Thomas Robert Malthus. In: Demeny, Paul – McNicoll, Geoffrey (eds.):  Encyclopedia of Population. New York, 2003, s. 619.

[6] Haggett, Peter: Geography. A Global Synthesis. London 2001, s.172.