Zvýšená role ženy a pokles porodnosti

V minulých kapitolách jsme se věnovali popisu změn způsobených třetí fází demografického přechodu. Analyzovali jsme vliv omezení dětské úmrtnosti na porodnost a vlivy rané modernizace na zvyšování mortality dětské složky populace. V této kapitole si odhalme, co je podle nejnovějších názorů spouštědlem snižování fertility: hlavním spouštěcím mechanismem poklesu porodnosti v Evropě je patrně zvýšená role ženy a její možnost ovlivňovat velikost rodiny a plánovat ji. Kýžené řešení se tedy může nalézat na rovině dějin mentalit a možnosti výběru obou rodičů.

Plánování rodiny definuje Hirschman jako „specificky rodičovské chování s účelem omezit velikost rodiny“[1]. Jelikož většina populací v evropském měřítku velmi výrazně preferovala křesťanský typ rodinné plodnosti[2], musíme se soustředit při hledání příčin poklesu fertility na rodinné prostředí. Skutečností je, že manželská plodnost se ve sledovaném období silně snížila. Prostředkem nebyla antikoncepce, která „zřejmě nebyla neznámá, ale také zjevně nebyla masově používaná.[3] Hlavní příčinu můžeme hledat ve vědomém rozhodnutí rodičů omezit počet svého potomstva. Evropa již nemohla nabídnout o mnoho více obdělávatelné půdy a dalších zdrojů, což nutilo venkovské obyvatelstvo limitovat množství potomstva. Městské prostředí zase činilo výchovu dítěte náročnějším z toho důvodu, že velké množství žen muselo chodit do práce, aby uživilo rodinu, a mohlo si tak jen stěží dovolit častá těhotenství. Až později došlo k takovému rozvoji platů, že rodinu mohl uživit jeden člověk[4]. Dokonce i na samotné kojení často nezbýval čas a péče o dítě byla delegována na rodinné příslušníky, většinou nedospělé dívky, které neměly potřebné zkušenosti. Kromě toho se v 19.století začala postupně zakazovat dětská práce, což výrazně snížilo ekonomickou výhodnost dítěte. To mohlo pro rodiny znamenat velkou ránu: „Z jednoho vzorku propočtů pro období 1790 – 1865 vyplývá, že s výjimkou zemědělské práce za nízké mzdy příjem dětí přesahoval příjem manželek.[5]

Poněkud paradoxně píše i Livi-Bacci, který je v jiné kapitole své knihy přesvědčen o nepochybnosti vlivu snížení vlivu dětské úmrtnosti na pokles porodnosti, že „…bezprostřední příčinou poklesu porodnosti bylo především rozšíření dobrovolné regulace porodnosti…ostatní příčiny měly relativně menší účinek.[6]

Vědomá kontrola porodnosti ve velkém měřítku byla zcela novým jevem v historii evropského populačního chování, byť jistá menší společenstva, například židé v některých městech, svoji plodnost snižovala již dříve. Dřívější „populační brzda“, totiž odkládání prvního sňatku, již nebylo efektivní, neboť další zvýšení věku nevěst by vedl ke sňatkům okolo třiceti let věku. Proto muselo nastoupit nové chování spojené s kontrolou porodnosti.

Livi-Bacci tento nový model chování demonstruje na vývoji indexu manželské plodnosti, což je údaj, který zkoumá počet dětí vzešlých z manželství v průběhu času. Maximální hodnota této veličiny je 1000 promile, což vyjadřuje maximální empiricky zjištěnou úroveň průměrné manželské plodnosti. Italský demograf dále vyvozuje[7], že hodnoty indexu manželské plodnosti okolo 600 promile již svědčí o kontrole manželského sexuálního chování a omezení manželské fertility. Výsledkem této práce je zjištění, že mezi roky 1880 a 1910 došlo ve většině evropských populací k vědomému přechodu chování směrem ke kontrole porodnosti a snížení počtu narozených dětí. Tyto údaje pak mnohem lépe souhlasí s dobou nástupu třetí fáze demografického přechodu do jednotlivých zemí a můžeme je proto považovat za onen hledaný spouštění mechanismus. Poklesu dětské úmrtností tak můžeme přisoudit spíše laterální efekt. Nicméně i on má ve spojitosti s dalšími subprocesy modernizace svoji cenu a jistě také ovlivnil tvářnost tranzice porodnosti. Vyčerpávající výčet faktorů poklesu porodnosti v širokých vrstvách pak nabízí Kárníková[8]. Zbraněmi omezení porodnosti se stal také „koitus interuptus, sexuální abstinence a snad i potrat.[9]

Úkoly:

  1. Co jsou to dějiny mentalit a která historická škola se jimi zabývá?

  2. V jakých oblastech průmyslu ženy nejčastěji pracovaly?

  3. Jaké jsou podle vašeho názoru příčiny poklesu plodnosti? Věříte teorii přestavené v této kapitole nebo teoriím zmíněným v kapitolách předchozích? Svůj výběr zdůvodněte.

Přílohy:

Obr. 1: Vzdělávání dívek začalo být v 19.století intenzivnější. Rok 1900 a střední škola v Kegworthu.

Zdroj: http://www.leichhardt.nsw.gov.au



Obr. 2: Některé ženy studovaly i na univerzitách. Takové nejčastěji chtěly řídit svůj vlastní život, ale i věci veřejné. Sufražetky u minnesotské univerzity, rok 1913.

Zdroj: http://collections.mnhs.org/visualresources/details.cfm?imageid=1809&Page=1&Location=J7%2E11%20r3&SearchType=Negative

 

Linky:

Ženská práce v 19.století – rozcestník (anglicky)

Ztracení otcové: pohádka o nástupu matriarchátu (česky)

Matrifokalita (anglicky)

Navigace:

Zpět na úvodní stranu

Předchozí kapitola: Vliv urbanizace na kojeneckou úmrtnost

Následující kapitola: Populační vývoj světa a území dnešní České republiky během třetí fáze demografického přechodu

 




[1] Hirschman, Charles: Why Fertility Changes. In: Annual Revue of  Sociology, ročník 20, s. 207.

[2] Tedy poměrně malé množství nemanželských dětí.

[3] Maur, Eduard: Konec „demografického středověku“ Evropy. In: Horská, Pavla – Kučera, Milan – Maur, Eduard – Stloukal Milan: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990, s.287.

[4] Goody, Jack: Proměny rodiny v evropské historii. Praha 2006, s.146.

[5] Tamtéž, s.145. 

[6] Livi – Bacci, Massimo: Populace v evropské historii. Praha 2003, s.183 - 184.

[7] Tamtéž, s.185.

[8] Kárníková, Ludmila: Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754 – 1914. Praha 1965, s.199 – 201.

[9] Rabušic, Ladislav: Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha 2001, s. 80.