Princetonský projekt a jeho kritika teorie demografického přechodu

Teorie demografického přechodu má jednu poměrně zásadní slabinu. Vychází totiž z deduktivní logiky. Vznikla tak, že si demografové všimli, že míry porodnosti a úmrtnosti za „starého režimu“ byly podobně vysoké a tedy stálé. Neušlo jim pochopitelně ani to, že v moderní společnosti jsou hodnoty obou měr nízké, avšak rovněž stálé. Proto teorie demografického přechodu vznikla jako logické vysvětlení změny měr úmrtnosti a porodnosti z vysokých hodnot na nízké. Jak bylo ukázáno v předešlém textu, k procesu demografického přechodu nepopiratelně došlo. Problémem je však to, že myšlenka vznikala tak, aby „výsledná teorie byla logicky konzistentní a vědecky elegantní.[1] Méně prostoru se pak dalo empirickému ověření její správnosti.

Některé dílčí výzkumy, které vedl profesor Ansley Coale z Princetonské univerzity, však ukázaly, že některé aspekty teorie demografického přechodu jsou silně přeceněné. Například vliv industrializace byl patrně mnohem nižší, než se dříve předpokládalo. Zde není nutné provádět složité výpočty, které jsou jinak pro princetonský projekt klasické. Stačí vědět, že v agrární Francii začal pokles plodnosti jako první na světě. Poté následovalo snížení fertility u průmyslové Anglie, což je v souladu s teorií. Méně se již do klasického demografického přechodu hodí to, že ve stejné době začala upadat porodnost v Uhrách, což mimochodem zachytila i Božena Němcová: „Maďarky nemají mnoho dětí, obyčejně dvě tři, a na těch nevisí s velkou láskou a pečlivostí[2] Pomocí výpočtů bylo zjištěno, že míra korelace, tedy statistické souvislosti těchto dvou proměnných[3], byla v podstatě nulová. Podobně dopadlo i zkoumání vlivu gramotnosti nebo urbanizace[4].  

Princetonský projekt dále pomohl objasnit roli kulturních faktorů v demografickém přechodu, když zjistil, že ke změnám v reprodukčním jednání dochází na základě jazykových hranic. Ty tak například oddělují chování různých etnik ve Španělsku nebo Vlámů a Valonů v Nizozemí. Rovněž šíření demografického přechodu do kolonií obývaných evropskými emigranty je možné vysvětlit právě na základě jazykové sounáležitosti národů, které personifikují kulturní sounáležitost.

Úkol:

  1. Pokuste se na našem území najít regiony, které mají rozdílné reprodukční chování od zbytku státu. Snažte se rozdíl vysvětlit.

Linky:

Životopis Ansleyho Coala (anglicky)

Navigace:

Zpět na úvodní stranu

Předchozí kapitola: Populační vývoj světa a území dnešní České republiky během třetí fáze demografického přechodu

Následující kapitola: Migrace a její vliv na evropské obyvatelstvo



[1] Rabušic, Ladislav: Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha 2001, s. 66.

[2] Horská, Pavla: Nový demografický režim. In: Horská, Pavla – Kučera, Milan – Maur, Eduard – Stloukal Milan: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990, s.212.

[3] Tedy hodnoty industrializace a roku zahájení procesu poklesu plodnosti.

[4] K tématu viz. Rabušic, Ladislav: Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha 2001, s. 66 – 83.