Čtvrtá fáze demografického přechodu aneb ukončení cyklu

Poslední fáze demografického přechodu může být definována jako „perioda, ve které se míry porodnosti a úmrtnosti stabilizují na nízké úrovni; populace je následně stacionární.[1] Jelikož doba působení čtvrté fáze překračuje časový rámec práce a dotýká se více méně i současnosti, věnujme ji pouze stručnou zmínku.

Populace, které procházejí touto fází vývoje, již ukončily bouřlivé období rychlého početního růstu během druhého a třetího stadia demografického přechodu a jejich početní stav se pomalu stabilizuje. Dochází tak k završení populačního vývoje vyspělých zemí. Hodnoty hrubé míry porodnosti i úmrtnosti se nacházejí na podobných úrovních, zhruba 10 – 15 promile. Novinkou je značné demografické stárnutí populace, které s sebou přináší problémy při zajištění odpovídající sociální a zdravotní péče[2]. Naděje dožití se posunuje nad hranici 70 let a u některých populací dokonce překračuje osmdesátku. Kojenecká úmrtnost v průběhu čtvrté fáze tranzice klesá na téměř nulové hodnoty. Naopak výrazně roste úmrtnost v oblasti civilizačních a degenerativních poruch. Toto stadium v podstatě odpovídá definici demografické krize a její překonání je jednou z velkých výzev pro budoucnost lidstva.

Úkoly:

  1. Jaké jsou konkrétní důsledky stárnutí populace?

  2. Jaký má čtvrtá fáze demografického přechodu vliv na početnost populací takto vyspělých států vzhledem ke světovému průměru?

  3. Jakým způsobem byste dosáhli toho, aby začala populace opět mládnout?



Přílohy aneb současná tvář světa v demografických ukazatelích:

Obr. 1: Světová porodnost se snižuje. V mnoha zemích Evropy včetně České republiky se rodí méně než dvě děti na matku (světle zelená barva)




Zdroj: http://go.owu.edu/~rdfusch/world_fertility.jpg

 

Obr. 2: Důsledkem nízké porodnosti je pád míry přirozeného přírůstku až do záporných čísel. Tato situace se týká zvláště zemí střední a východní Evropy, opět včetně České republiky.




Zdroj: http://go.owu.edu/~rdfusch/rates_of_natural_increase.JPG

 

Obr. 3: Naděje dožití na počátku devadesátých let. Vyspělé státy v tomto ukazateli překročily sedmdesát let.

Zdroj: http://go.owu.edu/~rdfusch/world_life_expectancy.jpg

 

Obr. 4: Obrázek, se kterým se budeme shledávat stále častěji; nízká porodnost a vysoká naděje dožití vedou ke stárnutí populace.

Zdroj: www.ngz-online.de/public/extern/module/bildershow/nachrichten/politik/7675

Linky:

Druhý demografický přechod (česky)

Dirk van de Kaa o druhém demografickém přechodu (anglicky)

Současný populační vývoj Evropy (česky)

Současný populační vývoj světa (česky)

Ročenka OSN o populaci 2004 (anglicky)

Prognóza obyvatelstva České republiky do roku 2030 (česky)

Demografické stárnutí (česky)

Navigace:

Zpět na úvodní stranu

Předchozí kapitola: Migrace a její vliv na evropské obyvatelstvo

Následující kapitola: Závěr



[1] Haggett, Peter: Geography. A Global Synthesis. London 2001, s.192.

[2] K tématu se podrobně vyslovuje vynikající kniha: Martin, Linda G. – Preston, Samuel H.: Demography of aging. Washington D.C. 1994.